• JARNÍ SMRKÁČ NA PODZIMNÍ RÝMOVEJ SMRK

    Když jsem poprvé slyšela slovo „smrkáč“, vyvalila jsem nechápavě oči :)) Do tý doby jsem totiž znala jenom „smrk“ a „smrkat“. Ha, jak ono to spolu vlastně souvisí! :)) Stává se ze mně pomalu ale jistě jezinka bylinářka. Kuchyň jsem přeměnila v laboratoř, na stole se mi vrší knížky o bylinách a ve stodole jsem vyhrabala síta na sušení, co mají na sobě ještě dědovo otisky věčně zamazaných prstů (ach jó tyhle malý nostalgie ♥) Má to velkou výhodu. Tohle hledání, sbírání, nakládání a piplaní mě dělá na každý procházce, kterých je víc a víc, o píď vědomější.▫️ Smrkáč, alias sirup z mladých smrkových…

  • BEJT DOSPĚLÁ ASI ZNAMENÁ USTÁT NESOUHLAS. A ZŮSTAT SVOJE.

    Objevila jsem v Austrálii (ne)obyčejnej parfém. První přivonění a něco se zachvělo. Pohladil mě a řekl „zař“ Když jsem šla pro větší balení, nebylo. „Máme jenom malý, tuhle vůni totiž polovina lidí nemusí a polovina miluje.“ povídali. Zasmála jsem se…

  • CHCI HOŘET POMALU

    Když jsem odlítala do Irska, chvílema jsem se hroutila. A nakonec nechala zhroutit všechno, na čem jsem dřív lpěla. Přišla jsem o pozlátko našlápnutý kariéry a šlápla do nových pedálů. V naší Zebři. Na Zélandu jsem měla tak málo věcí…